Historie české menšiny

Individuální stehování Čechů do oblasti jiřího Banátu probíhalo již v 18. st., ale počátky organizovaného osídlování území českými kolonisty spadají do první poloviny 19. století. Během této kolonizace bylo založeno v oblasti soutěsky Dunaje, která sousedí s vysokými a nepřístupnými horami Almaš v Transylvánských Alpách kolem patnáci nových převážně českých sídel.

Základ českého obyvatelstva na území dnešního Srbska tedy tvoří především čeští kolonisté z rumunské oblasti, kteří již nemohli dále snášet nelidské životní podmínky. A tak v roce 1937 přichází 24 rodin z rumunské obce Schönthal (Čechy nazývané také Peňáska) do přiděléného místa nedaleko obce Jasenovo, kde vzniká první a výhradně česká vesnice Ablián (nebo také Fabián), dnes nazývaná České Selo.

Češi přicházejí také do Bele Crkve a významná česká kolonie vzniká také v srbské obci Kruščica. Mimo vojenskou hranici se Češi usazují v roce 1838 v obci Veliko Središte a v roce 1920 se usazuje několik českých rodin také v obci Gaj.

Pokud jde o původ Čechů, žijících v dnešním srbském Banátě, nelze za současného stavu bádání jednoznačně určit, v kterých oblastech Čech měli první kolonisté své kořeny. První čeští osadníci pocházeli pravděpodobně zejména ze středních Čech (Čáslavsko, Berounsko, Kouřimsko, okolí Poděbrad, Příbramsko), částečně pak z jihozápadních Čech (Plzeňsko, Klatovsko). Do obce Veliko Središte přicházejí Češi především z hanáckoslováckých obcí v okolí Klobouk u Brna.