O nás

Česká Beseda Kruščice se dlouhodobě zabývá zachováním českého kulturního dědictví na území srbského Banátu. Podporuje rozvoj českého jazyka, českého folkloru, tradic a zvyků spojených s českým prostředím, a to zejména prostřednictvím dětí a mládeže nejen české krajanské menšiny.

Historie České besedy Kruščice

Ve 30. letech 19.st. Přili první čeští osadníci, kteří se rozhodli opustit nehostinné podmínky rumunského Banátu, do obce Kruščice. Přinesli si sebou jen skromný majetek, znalost řemesel a životní zkušenosti. Postupně se ale velmi dobře sžili s místním srbským obyvatelstvem a stali se pro Kruščici velkým přínosem.

Prvním doloženým Čechem v Kruščici byl pravděpodobně cihlář Glasser. Následovaly další české rodiny – rodina Matěje Kvapila z Rovenska, dále například hospodáři z Biegru Votýpka, Havlovič, Jírovec (dnes srbské jméno Irović), Hána, Škornjička, Mareš, Třezka, Veselý, Strnad, Štěpnička, Zucha, Červenka, Marek, Helebrant, Kuželka, Kroutil a Vlasák. O něco později to byly rodiny Schovancova z Rovenska, Stehlíkova z Gerniku, Hocova ze Šumice a další.

Život české menšiny v Kruščici se začal pomalu rozvíjet

V roce 1921 se zásluhou tehdejšího učitele Václava Balata rodí myšlenka udržet v Kruščici povědomí o česé kultuře a kořenech. Na základě toho je zde založena česká Česká Národní knihovna a čítárna, která se stala zároveň prvním kulturním srdužením Čechů na území Vojvodiny. V době svého vzniku má 32 členů. Nedlouho potom se formuje také amaterká divadelní skupina a celé sdružení dává příklad i příslušníkům české menšiny v okolních městech a vesnicích (Bela Crkva, Čěško Selo).

Od počátku svého vzniku spolupracovalo srdužení s podobnými sdruženími na území Srbska, ale také se zahraničím (Českosloensko, Rumunsko, Chorvatsko, …). Byly předplaceny české noviny a zakoupeno mnoho českých knih.

V roce 1929 přerušuje srdužení svoji činnost a veškeré jeho majetky jsou převedeny na Církevní odbor římskokatolické církve Kruščice.

Organizace je obnovena opět v roce 1935 pod názvem Československá beseda Kruščica a sdružení funguje až do roku 1941, kdy začíná okupace Jugoslávie a činnost je dočasně pozastavena. V roce 1945 je vybrán desetičlenné předsednictvo, předsedou sdružení se stávám Jozef Kuželka a sekretářem Anton Pagač, který má rovněž funkci knihovníka. Československá beseda má 60 členů všech věkových kategorií.

V roce 1968 je z dobrovolných příspěvků a dobrovoulnou prací postaven Český dům, jako centrum setkávání a organizování akcí besedy. V dalších letech se v Českém domě začíná scházet mládež, pořádají se zde bály, divadla, beseda má jako první ve vesnici televizor.

Česká beseda Kruščice je dnes jedním z nejaktivnějších krajanských spolků, který má nemalou zásluhu na udržení povědomí o českých kořenech, kultuře, zvycích a tradicích na území Srbska, ale také tou nejlepší připomínkou toho, že se Češi ve světě neztratili.